Téměř polovina pracovních míst za 25 let nemusí existovat

Pokud jen trochu sledujete vývoj v oblasti technologií, určitě vnímáte jejich neuvěřitelný a extrémně rychlý pokrok. Každým rokem přibývá na trhu stále více novinek a vylepšení, které zjednodušují člověku práci. Problém je v tom, že mnohé nové technologie umí „lidskou sílu“ zastoupit v plném rozsahu. Odborníci tak předpokládají, že za pár let nebudou některé profese vůbec potřebné.

Začněme zcela netradičně – scénkou z futuristického animovaného seriálu Jetsonovi, který vznikl v 60. letech minulého století v USA. Už tehdy jeho tvůrci předpokládali, že lidé budou díky robotickému řízení pracovat mnohem méně. Otec rodiny, George Jetson, svým povinnostem věnuje jen jednu hodinu, a to jen dva dny v týdnu! Jeho „práce“ přitom spočívá v nenáročném stlačování několika tlačítek. Portál Bigthink.com připomíná, že dnes se obrázek života se spoustou „volného času“ stále více přibližuje realitě.

Na změnu nejsme připraveni

Odborníci z Univerzity v Oxfordu představili v této souvislosti zajímavou studii. V ní mimo jiné citují Arta Bilgera, známého venture investora a člena rady Wharton School of Business na Univerzitě v Pensylvánii. Podnikatel totiž tvrdí, že v rozvinutých ekonomikách zanikne v průběhu příštích 25 let až 47 procent zaměstnání, které známe dnes. Za čtvrtstoletí už podle něj nebude zapotřebí vícero profesí bílých či modrých límečků a z výrobních sil se zároveň vytratí rozmanitost.

Týdeník The Economist varuje, že vláda žádné země na takovou situaci není připravena. Je proto důležité, aby se podnikatelé již nyní zabývali problémy strukturální nezaměstnanosti, která se může výrazně prohloubit již za pár let.

Art Bilger například iniciativně založil ve Spojených státech neziskovou organizaci s názvem Working Nation, jejímž cílem je varovat veřejnost a pomoct při přípravě opatření proti negativním dopadům nezvratného trendu. Jednou z hlavních výzev venture investorů, firem a korporací, ale i akademiků, vlád či neziskových organizací bude zejména modernizace pracovních sil.

Obava ze ztráty práce
Za pár let může vlivem komputerizace a robotizace množství zaměstnanců zůstat bez práce.

Nahradí nás počítače?

Pravdou je, že tato situace není v dějinách lidstva úplnou novinkou. Už průmyslová revoluce a s ní spojená mechanizace výroby připravila mnoho lidí o práci, ať už to byli tkalci, kováři nebo další řemeslníci. Průmyslový rozvoj však zároveň vytvořil nové, dosud nepoznané pracovní příležitosti. Technika totiž zákonitě potřebovala lidí, kteří by dohlíželi na její správný chod.

Na rozdíl od minulosti však současné technologie dokáží fungovat téměř bez pomoci člověka. Růst produktivity firem se postupně spojuje spíše s technologickou vyspělostí, než s růstem pracovních míst. Například v japonském závodě automobilky Toyota je dnes téměř celá výroba plně automatizována, takže lidská ruka zde není nutná.

V San Francisku zase otevřeli první plně automatizovanou restauraci, hotelové sítě pro změnu rozvíjejí online servis pro své hosty, kteří se díky aplikacím a digitálním „klíčům“ nebudou muset unavovat jít na recepci, ale budou moci zamířit rovnou do svého hotelového pokoje. Můžeme se však zamýšlet i nad tím, co způsobí například vstup plně automatizovaných vozidel na trh. Kam se podějí taxikáři, řidiči autobusů či kamionů?

Dnes se situace vyspělých zemí z hlediska nezaměstnanosti rok od roku zhoršuje. A nejen odlivem výroby do zemí s levnou pracovní silou. Předpokládá se, že vlivem automatizace se do roku 2034 z trhu práce může zcela vytratit střední třída, která v rámci svých zaměstnání provádí méně kvalifikované činnosti. Počítače totiž zvládají tyto úkoly levněji i efektivněji než lidé.

Propastné rozdíly v příjmech

Oxfordská studie říká, že na pozoru by se měli mít účetní, právníci, učitelé, úředníci či finanční analytici. Počítače totiž budou stále schopněji analyzovat a srovnávat kvanta dat, takže budou moci bez problémů dělat finanční vyhodnocení, dalekosáhlé analýzy či stanovit příčinu nemoci u pacienta.

Pozitivní by to mělo být v tom, že se tak omezí prostor pro podvody, špatnou diagnostiku či „lidské“ selhání ve všech odvětvích. To však na druhé straně může zamávat strukturou práce i tak, že platy lidí, kteří si své zaměstnání udrží, budou klesat a vytvoří se mnohem větší, přímo propastné rozdíly v příjmech mezi nejlépe a nejhůře vydělávajícími.

Podle průzkumu společnosti SelectHub se již nyní až 41 procent obyvatel Spojených států obává, že je nahradí umělá inteligence, automatické či digitální systémy. Zajímavé je, že strach ze zániku pracovních míst v důsledku zavádění technologií je dokonce větší než strach z offshore politiky, tedy přesunu výroby mimo území domovské země, kterou ve své prezidentské kampani kritizoval i Donald Trump.

Portál televize CNN ve svém příspěvku z ledna 2017 například uvedl, že od roku 2000 zaniklo pouze ve výrobě USA v důsledku robotizace téměř 5 milionů pracovních míst.

Čekání na pracovní pohovor
Umělá inteligence dokáže nahradit celý zástup zaměstnanců.

Vyřeší to univerzální základní příjem?

Mezi těmi, kteří si dělají největší starosti o své pracovní místo, jsou podle průzkumu především příslušníci generace X, narození mezi lety 1965 a 1980. Někdy je nazývají i „sendvičovou generací“. Ocitli se totiž mezi poválečnou generací Baby Boomers, která už má své odpracováno, a mileniány, kteří jsou kreativnější a mnohem flexibilnější vůči jakýmkoli změnám v zaměstnání.

Jedním z navrhovaných řešení je v případě nedostatku práce velmi diskutovaný univerzální základní příjem, který by měl představovat jakýsi minimální příděl bez ohledu na to, zda přiložíte v rámci společnosti ruku k dílu, nebo ne.

Zastánci tohoto řešení tvrdí, že „jisté zabezpečení“ může poskytnout lidem prostor k seberealizaci a podnikání v kreativních odvětvích – čili místo sledování výkonnosti a výšky výdělku budou schopni zaměřit se na své myšlenky a nápady. Potvrdil to i Elon Musk v rozhovoru pro CNBC (listopad 2016).

Otázkou je, zda prostor, který se vytvoří lidem se základním příjmem „bez námahy“, bude skutečně znamenat, že dokážou efektivně využít čas na zajímavější činnosti. Mnozí odborníci jsou vůči takové sociální solidaritě spíše skeptičtí a tvrdí, že takové zabezpečení dělá mnoho lidí naopak nečinnými a zcela nezúčastněnými.

Ve švýcarském referendu tuto možnost obyvatelé země zamítli, Finsko se zase rozhodlo tento systém otestovat na 2000 občanech. Jak se to osvědčí v praxi, ukáže čas.

Pohled do budoucnosti
Bude v budoucnosti práce doménou pouze několika vyvolených vysoce kvalifikovaných lidí?

Nový systém vzdělávání

„Jak bude naše společnost fungovat s 25, 30 nebo 35 procentní nezaměstnaností? Bez ohledu na to, zda si to budeme nebo nebudeme moci dovolit, zůstává otázkou, co si počnou lidé sami se sebou? Osobně si myslím, že mít smysl života je důležitým předpokladem stability ve společnosti,“ říká Bilger, který zastává funkčnost stávajícího vzdělávacího systému.

Učební osnovy se musí kompletně vybavit novými nástroji, schopnými reálné připravit mladé lidi na jejich budoucí povolání. Vzdělávací systém bude muset být dynamičtější a není vyloučeno, že bude využívat technologické vymoženosti, klidně například i nástroje virtuální či augmentované (rozšířené) reality na zajištění lepšího tréninku dovedností budoucích zaměstnanců. Kromě výchovy a přípravy mladších ročníků budou na druhé straně stejně potřebné rekvalifikace zaměstnanců ve středním věku.

Faktem zůstává, že mechanizaci a komputerizaci nelze zastavit. Dnes se bez počítače prakticky neobejdete. Proto je logické, že se kolem nich točí i start-upy a progresivní podnikatelé. Budou právě oni představovat půdu na rozvíjení nových typů profesí a nového uplatnění pracovních sil?

  • Komentáře

Leave a Reply

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
  • Podobné články
0
Novinky Trendy

Mileniáni versus centeniáni – co od nich můžete očekávat?

0
Novinky Rady a tipy Technologie

12 aplikací, s kterými vám půjde práce od ruky

0
Rady a tipy Trendy

Jak posílit svoji image na trhu?

Navigácia

Magazíny