Ruku na srdce – kolik hodin denně věnujete spánku? Pokud patříte k zastáncům myšlenky, že noční odpočinek je zbytečným luxusem, jste na nejlepší cestě k pracovnímu vyhoření a totálnímu kolapsu. Ukazuje se, že zanedbávání přirozeného požadavku organismu na kvalitní odpočinek může z dlouhodobého hlediska ochromit i vaši schopnost plně se koncentrovat na práci a dosahovat dobrý výkon.
Problém spánkové deprivace je takový rozšířený, že se ho dotkl i úspěšný film Stážista (The Intern), ve kterém si Robert de Niro alias vitální stážující důchodce Ben Whittaker zvyká na svou novou šéfku Jules Ostinovou (Anne Hathaway), zakladatelku úspěšné startupové firmy. Práce na úkor spánku se stala běžnou součástí jejího života. Když její matka (odbornice na spánek) prozradí, že ženy po čtyřicítce, které spí méně než šest hodin, mají o 38 procent větší sklony k obezitě, Jules pouze zásténá: „Žertuješ? Nespala jsem více než dva roky …“ A přestože film servíruje problémy podnikatelů nového tisíciletí snadno stravitelným úsměvným způsobem, mezi řádky upozorňuje i na reálné hrozby vysokého pracovního nasazení.
Velká revoluce spánku
Odborné studie dokazují, že existuje přímá souvislost mezi nedostatkem spánku a zdravotními problémy či zhoršeným pracovním výkonem. Pokud jste na úvodní otázku odpověděli, že spíte méně než 7 či 8 hodin, pak je načase udělat ve svém životě radikální změnu. Doporučuje to i jedna z nejúspěšnějších podnikatelek Spojených států, Arianna Huffington – spoluzakladatelka, prezidentka a šéfredaktorka velké mediální skupiny Huffington Post.
Tato žena skutečně ví, o čem mluví, protože workoholismus ji přivedl k úplnému zhroucení. Ve své nejnovější knize The Sleep Revolution (Revoluce spánku) proto promlouvá do duše všem, kteří se ještě nepoučili z vlastních chyb: „Spánková krize straší lidi už od dob průmyslové revoluce. Čím více povinností se snažíme vtěsnat do jednoho dne, tím více stoupá hodnota času, během kterého nespíme. Mantrou firemní filozofie se stal výrok Benjamina Franklina – čas jsou peníze. Naše společnost žije v kolektivním omylu, že spánek je ztrátou času, nanejvýš jednou z možností, jak strávit čas, a proto se ho snadno vzdáváme. Odpírání odpočinku se dokonce stalo otázkou cti – muži i ženy jsou přesvědčeni o své nepostradatelnosti a sami sebe ujišťují, že jim stačí čtyři hodiny spánku. V důsledku toho stoupá ve světě množství vnitřně vyhořelých a vyčerpaných lidí,“ varuje Arianna.
Projevy spánkové deprivace
- Jedním z důsledků nedostatku spánku je i změna chování postižených osob.
- Takoví lidé se projevují relativně bezstarostným chováním – snadněji se vystavují riziku, ignorují kontrolu a běžné pracovní postupy.
- Paradoxně bývají přesvědčeni, že fungují úplně normálně, protože nedostatek spánku může omezit schopnost člověka objektivně posoudit vlastní výkon.
- Když je někdo unavený, zároveň velmi těžko komunikuje. Snižuje tón hlasu, v řeči dělá dlouhé intervaly bez nějakého pádného důvodu, dokonce hůře artikuluje, slévá slova, často se opakuje nebo ztrácí nit uprostřed věty.
- K projevům dlouhodobého nedostatku spánku patří i náhlé výbuchy nálady, netrpělivost, dětinský humor, absence úcty vůči společenským návykům či neochota plánovat něco dopředu.
Proč se nemůžeme soustředit?
Vědci potvrzují, že spánek není ztrátou času, ale má pro tělo obrovský význam. Dostatek kvalitního odpočinku totiž zvyšuje kvalitu života během každé jedné minuty vašeho dne. Během spánku dochází k intenzivní neurologické aktivitě, kterou se obnovuje a „uklízí“ paměť, dochází k neurochemickému čištění mozku a ukládání všech poznatků. Mozek své neurony zabavuje toxických proteinů, které jsou vedlejšími produkty neurologické aktivity během dne. To však dokáže udělat pouze v režimu spánku. Takže pokud si nedopřejete kvalitní odpočinek, toxické látky zůstávají v mozkových buňkách a znemožňují schopnost myslet – a to nenapraví ani pořádná dávka ranního kofeinu.
Spánková deprivace má však i dalekosáhlejší následky. Když tělo trpí nedostatkem nočního odpočinku, produkuje zvýšené množství stresového hormonu kortizolu, který narušuje imunitní systém a zvyšuje tak riziko mnoha zdravotních problémů, jako jsou srdeční infarkt, mrtvice, cukrovka typu 2 nebo obezita. Proto dříve, než se opět rozhodnete ponocovat kvůli práci, si dobře zopakujte všechna fakta ohledně spánkové deprivace. Čas, který investujete do zdravého odpočinku svého těla a mozku, se vám totiž vrátí mnohonásobně více než přehnané pracovní nasazení.
