Designér Dodo Dobrík získal prestižní ocenění Wood Pencil (dřevěnou tužku) v kategorii design knih za knihu Zde jsem od Jonathana Safran Foer. Obálka ilustrovaná jeho dcerkou porazila 25 000 projektů z celého světa. Už 10 let se živí jako designér na volné noze a kromě knižních obálek se věnuje i grafice, brandingu a Conversational designu. Na čem podle něj stojí úspěch Freelancer a jak vypadá ideální klient?
Lidé vás znají především díky designovaná knižních obalů, ale okruh vašich schopností je mnohem širší. Čemu všemu se profesně věnujete?
Za posledních 20 let mé kariéry jsem prošel mnohými oblastmi grafického designu, které postupně vytvořily rozsah mého aktuálního záběru. Začínal jsem jako motion designu v TV Markíza a animace nebo animovanou grafiku dosud vytvářím. Byl jsem spolumajitelem reklamní agentury, kdy jsem se více věnoval reklamní komunikaci a cca 10 let jsem freelancer, kdy se ve větší míře věnuji brandingu, ale navrhoval jsem i obaly, nebo spolupracoval na návrhu stage designu a návrhu interiérových prvků. V posledním období jsem s kolegy vytvořil platformu pro tvorbu chatbotov, takže probudli UI a UX a Conversational design.
Dřevěnou tužku jste dostali za obálku známé knihy Tu som od Jonathana Safran Foer. Přihlásili jste ji do D&AD vy sám? Považujete tuto obálku za svou nejlepší dosavadní práci?
Do soutěže jsem ji přihlásil sám přesto, že své práce do soutěží přihlašuji jen zřídka. Když jsem ale v jednom videu viděl jak se „tužka“ vyrábí, řekl jsem si, že tuto cenu chci. Naštěstí jsem si předtím nepodíval jaké množství přihlášených prací tam bývá :-). Tuto obálku mám rád a určitě patří mezi ty lepší co jsem udělal, ale myslím, že bych našel srovnatelné.
Jak probíhá vaše spolupráce s vydavatelstvím? Má při tvorbě designu slovo i sám autor?
Autor knihy nebo jiný držitel práv musí obálku určitě odsouhlasit. Primární musí ale návrh odsouhlasit vydavatelství. Aniž se obálka na další schvalování neposílá
Freelancer jste už nějaký ten rok. Vzpomínáte si na své začátky? Jaký byl váš první projekt na volné noze?
O design bývá už léta tak velká poptávka, že nabídky přicházejí velmi brzy. První autorský projekt byl návrh obálky Hlava XXII, který se realizoval když jsem byl druhák na VŠVU. Možná ještě dříve jsem realizoval znělka na sportovní pořad v TV Markíza. Nezačínal jsem jako freelance designér a doporučuji to všem. Díky svým zaměstnáním jsem získal množství zkušeností na kterých jsem později stavěl. Při slově „freelancer“ rád používám překlad samostatný profesionál a chvíli trvá, než se profesionálem stanete. Vědomě s tím, že si nové zaměstnání nebudu hledat, jsem vstoupil do světa freelance až po 10 letech. A je to už 10 let. Jelikož jsem měl dobré vztahy z předešlých zaměstnání, práci jsem měl od prvního dne své freelance kariéry.
Dá se designováním obálek na Slovensku uživit?
Vše je otázka cen a nákladů. Ceny obálek se na Slovensku pohybují od 0 eur a končí někde okolo 600 eur. Já jsem si roky udržoval takový cenový střed a v některých letech jsem vyrobil více než 50 obálek. Nyní si můžete vypočítat můj maximální výkon. Takže pokud máte systém, dobrou invenční kondici a nízké náklady, tak by to asi bylo možné. Ale to jste už docela fabrika na obrázky. Vím o čem mluvím.
Překvapila vás někdy pozitivní nebo negativní odezva veřejnosti na některý z vašich projektů? Berete si názory laiky k srdci, nebo si necháte poradit pouze od lidí z branže?
Velmi mě překvapil zisk Wood pencil. Říkal jsem si, že je vlastně úplná blbost abych vyhrál. Ale vyhrál. S negativními reakcemi jsem se setkal opravdu zřídka. Možná mám špatný sluch, nebo mám opravdu málo kritiků. Pozitivní reakce převažují, ale jsou projekty kde jsem udělal návrh a říkal jsem si, že pokud ho příjmu, bude to úplně super. Například obálka na sborník sci-fi povídek Fantazie, kde jsem dělal obálku jako poctu pulp literatuře. Byla taková otrhaná, ušpiněna, tak jsem se při zaslání nápadů obával, že mi to vrátí. Skvělé bylo, že takové něco sice nečekali, ale odpověděli, že je to super.
Pokud mluvíme o názorech lidí z branže na moje obálky, tak tam máme množství různých pozici, na které v principu musím reagovat: autor, vydavatel, výroba, editor, … Jejich rady respektuji. Stále se je co učit. Ale pokud se ptáte na designérů, tak ti obvykle vidí až hotovou práci a proto je ráda v této fázi obvykle nevyužitelná. Pokud pracuji v týmu s nějakým jiným výtvarníkem, tak jeho názory respektuji.
Jak byste popsali ideálního klienta?
Nejlepší je ten, který vám věří, má podobný názor na design či způsob práce a dostatečný rozpočet.
Čtete knihy, jejichž obálky navrhujete? Máte k literatuře blízko?
Ne, beletrii ani tituly, které navrhuji, nečtu. Po několika zkušenostech jsem zjistil, že můj názor na obsah není podstatný. To není moje role v týmu. Čemu by tam byl editor, autor a vydavatel? Oni mají „postavit hřiště“ na kterém se pohybujeme. Číst knihu není moje role. Moje úloha je dát obsahu vizualitu. A tu vím vytvořit na základě dobrého zadání. V mládí jsem četl hodně a rád, ale v posledních letech jsem se plně přeorientoval na literaturu faktu.
Neskončily jste pouze u papírových knihách, například Malý Princ dokáže díky projektu Storyteller odepisovat na zprávy. Jak tento projekt vznikl, kolik vám zabral času a jaký je jeho účel?
Můj problém je, že se musím neustále vystavovat novým výzvám. Samého mě to někdy unavuje a Malý princ je ukázka nové oblasti designu, která mě před dvěma lety zaujala. Je to oblast konverzačního designu.
Když jsem objevil svět automatizované konverzace byl jsem nadšený a spolu se svými přáteli jsme rozjeli nové podnikání bot.media. V našich začátcích jsem svým přátelům / kolegům v práci navrhl, abychom jako náš osobní projekt zpracovali postavu Malého prince do konverzace. Měl jsem představu přiblížit tak svět příběhů jinou formou, kde se můžeme pohrát s tím, jak by asi vypadala konverzace s knižní postavou. Byl to sice jen projekt pro zábavu, skoro bez reklamy, ale pozitivně něj reagovalo v Čechách a na Slovensku více než 40 000 lidí. Teď mě lem mrzí, že jsme neměli už rok čas dostat se k rozvoji tohoto projektu.
Budeme se moci v budoucnu promluvit is jiným literárním hrdinou?
Původní plán byl široký. Julie z Romea já Julie, Sherlock Holmes, Dracula, Elizabeth z Pýchy a předsudku nebo Paul z Na západě nic nového. Je ale otázka, zda se k tomu někdy dostaneme.
Před nějakým časem se šeptalo, že připravujete svou vlastní knihu, ale neměla to být žádná detektivka. Jak to vypadá s tímto projektem?
Ani jsem nevěděl, že o tom někdo ví. Ale ano, připravil jsem si koncept knihy, který jsem pracovně nazval Přežít design. Má to být v principu praktická kniha, která by měla lidem v designu pomoci zvládat různé náročné momenty, které tato práce přináší. Také poradit, jak si svou práci nastavit tak, abyste se vyvarovali chybám, které já tak důvěrně znám. Víte, takové ty momenty, kdy o 4 ráno ještě dokončujete prezentaci na 9:00 ráno pro klienta, který ani bůhvíjak neplatí. Zkrátka takové ty katastrofy, kterými si prošly mnozí. To je někdy opravdu na nepřežití.
Když jsem si připravoval podklady na koncept, zjistil jsem, že i když nejsem moc systémový člověk, překvapilo mě, že přece jen existuje způsob jak svou práci strukturovat, aniž jste byli otrokem systému. Tam mi funguje práce s osobním přežitkem, takže proto „Přežít design“.
Teď jsem se rozhodl, že projekt trochu posunu abych své domněnky vyzkoušel prakticky na workshopech. Chci totiž, aby výsledná kniha mohla opravdu pomoci.
