Dominika Osvaldová: Pokud budeme mít respekt jeden k druhému, přetaví se to následně i k respektu vůči přírodě

Dominika Osvaldová je specialistkou na firemní udržitelnost a spoluzakladatelkou společnosti SmartHead. Spolu s týmem uspořádali první konferenci o udržitelnosti na Slovensku – SmartHead Sustainability Summit. Poskytuje poradenství pro firmy a v této problematice vzdělává i studentů. V čem ji inspiroval pobyt v Dánsku a do jaké míry se tímto tématem zabývají slovenské firmy?

Studovali a pracovali jste v Dánsku. Byl pro vás pobyt v této skandinávské zemi přelomový v souvislosti s tématem udržitelnosti?

Určitě ano. Dánsko je zemí, která se řadí mezi nejekologičtější země na světě. Oblasti firemní udržitelnosti jsem se věnovala již během studia v Dánsku, kdy jsem dělala výzkumné projekty na toto téma ve spolupráci s firmami jako Lidl Denmark nebo ISS Group, která je největším zaměstnavatelem na světě. Rovněž jsem absolvovala několik schůzek a hodin mentoringu s Head of Sustainability ve společnostech jako Novo Nordisk, Orsted, či menších dánských společností jako Voluntas a Nordic Sustainability. Dánsko je v tomto tématu pro mě obrovskou inspirací.

Dánsko se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách v měření štěstí obyvatel. Má to souvislost s jejich výchovou k ochraně přírody a udržitelnosti?

Vidím tam určitě souvislost, ale spíše to vidím tak, že jejich samotný mindset společnosti vede právě k ochraně přírody a udržitelnosti. Od dětství jsou děti vychovávány způsobem: komunita nad jednotlivce. Už od raného věku děti ve školce či základní škole pracují na různých projektech ve skupinách, což jim dodává pocit sounáležitosti a respektu vůči jeden druhému a tedy i vůči všemu živému i neživému, tedy přírodě. V Dánsku rovněž platí neformální koncept Janteloven (eng. Janta Law), kterým se dánská společnost řídí. Jde o deset pravidel, takzvaných 10 skandinávských přikázání o pokoře. Je to popis modelu chování skupin vůči jednotlivcům, který kritizuje individuální úspěch a obohacování se na úkor společnosti.

Pro zajímavost, toto je 10 pravidel Janta Law:

  • Nebudeš si myslet, že si někdo.
  • Nebudeš si myslet, že znamenáš tak hodně jako my.
  • Nebudeš si myslet, že si chytřejší než my.
  • Nebudeš si namlouvat, že jsi lepší než my.
  • Nebudeš si myslet, že víš víc než my.
  • Nebudeš si myslet, že si více než my.
  • Nebudeš si myslet, že si k něčemu dobrý.
  • Nebudeš se nám smát.
  • Nebudeš si myslet, že někoho zajímáš.
  • Nebudeš si myslet, že nás něco můžeš naučit.

Také jeden z faktorů je určitě i ten ekonomický. Pokud jste v životě dobře zabezpečení a nemusíte se denně bát o svou finanční situaci, máte prostor věnovat se projektům a aktivitám, které přispívají k udržitelnosti a zdravému životnímu prostředí, co vás dělá šťastnými. Dalším konceptem, o kterém jste pravděpodobně poslední roky slyšeli, je způsob života „hygge“, který Dánové aplikují do každodenního života. Je to pojem související s pocitem přítomnosti a sounáležitosti. Vyjadřuje potřebu „být“ místo „mít“. Hygge představuje jednoduchý způsob bytí a vychutnávání si přítomného okamžiku. Uplatňovat hygge znamená provádět drobné rituály a vnímat okamžiky, které nás spojují a dělají šťastnými.

Dominika s Jane Goodall
Dominika a Jane Goodall, světoznámá primatoložkou a velvyslankyně míru OSN.

Co byste navrhovali zavést či změnit na Slovensku, abychom se k tomu přiblížili i my?

Myslím, že právě zavést principy Janta Law do praxe a do každodenního fungování společnosti. Protože síla společnosti začíná v pokorných myslích jednotlivců. Pokud budeme mít respekt jeden k druhému, přetaví se to následně ik respektu vůči přírodě. Nedávno se jedna dánská specialistka na téma sustainability v rozhovoru vyjádřila: „My v Dánsku víme, že lidský kapitál je naším nejlepším a nejvzácnějším přínosem. Jsme jako kmen. Je nás Dánů pouze 5 milionů, takže o to víc si všichni uvědomujeme, že se musíme o sebe více starat. „

Pokud bych měla jmenovat praktické kroky, bylo by určitě třeba zavést formální a fungující fórum, kde by se řešily environmentální či sociální otázky, které na Slovensku řešíme, kde by za kulatý stůl byly pozváni představitelé veřejného sektoru, privátního sektoru a široké veřejnosti, tedy představitelé nevládních či neziskových organizaci. Dalším nástrojem je určitě zavedení předmětu „firemní udržitelnost“ do osnov na středních obchodních a vysokých školách.

Sama chodím ve volném čase vzdělávat studenty středních škol ve spolupráci s Junior Achievement a vím, že je po těchto informacích i poptávka a zájem ze strany studentů a učitelů. My v SmartHead se rovněž snažíme podpořit tyto kroky a to se nám, myslím, podařilo při prvním ročníku SmartHead Sustainability Summitu, kde jsme přizvali právě představitelů veřejného, ​​soukromého sektoru, zástupců široké veřejnosti av neposlední řadě učitelů a studentů středních a vysokých škol, kteří mají o toto téma upřímný zájem.

V SmartHead působíš jako Sustainability Specialist. Můžete nám přiblížit v čem spočívá vaše práce a co vás k tomu vedlo?

Už během studia v Dánsku jsem se rozhodla, že se chci věnovat naplno tématu firemní udržitelnosti. Setkávala jsem se s lidmi z firem, jejichž pozice byly Head of Sustainability, Chief Sustainability Officer, Sustainability Manager a byly pro mě velkou inspirací. Vždycky jsem chtěla dělat pozitivní impakt prostřednictvím mé práce. Proto jsem se také rozhodla, že kromě spoluzaložení SmartHead budu i ve firmě zastávat pozici, přes kterou můžu dělat přímý pozitivní dopad na společnost a životní prostředí. Aktuálně vedu poradenství pro firmy a implementovat know-how získané ze Skandinávie do rozvoje naší firmy. Posledním projektem byl samotný Sustainability Summit, kde jsem zužitkovala mé nabyté kontakty a pozvala sustainability specialistů z celého světa do Bratislavy.

SmartHead tým
Dominika v týmu SmartHead zastává pozici Chief Sustainability Officer.

Jak uvádíte na vaší stránce, platforma SmartHead přináší transparentní přehled aktivit, kterými zlepšují naši společnost a chrání životní prostředí a přispívají k udržitelnému rozvoji. Jak dokáží malé firmy dopomoci k této změně?

Když se řekne téma firemní udržitelnost, každý si představí velké eko projekty, které vyžadují množství investic a lidského kapitálu. Proto často toto téma berou spíše jako okrajovou věc. My ale učíme firmy, že firemní udržitelnost není jen o tom, zavést solární panely na budovy office, ale jsou to i drobné změny, které nevyžadují žádné finance, případně malou investici, která se z dlouhodobého hlediska často firmě vrátí. Jako jednoduchý příklad bych dala zavést kanceláře bez koše – odstranit odpadkové koše zpod stolů zaměstnanců. Například společnosti Curaprox se díky této iniciativě podařilo snížit množství průměrně vyprodukovaného odpadu o polovinu, směsný odpad jim klesl o 75% a podíl tříděného odpadu se zvýšil o čtvrtinu.

A zde například hovoříme o multiplikační se efektu. Zaměstnanci v práci stráví 40 hodin týdně, zvyknou si v kanceláři třídit odpad a když přijdou domů, nedá jim to vyhodit plastovou láhev do směsného odpadu. Tento zvyk následně přenesou na svého partnera, děti a okolí. My v SmartHead jsme například zavedli iniciativu „bez vizitek“. Odstranili jsme všechny papírové vizitky a začali jsme se spolupodílet na vývoji aplikace na online vizitky Salut, kterou dnes aktivně využíváme.

Kde najde jednotlivec nebo menší firma potřebné informace jak podnikat zodpovědně a chránit přitom životní prostředí?

Naše samotná platforma besmarthead.com pomáhá firmám optimalizovat a pochopit koncept firemní udržitelnosti v širším měřítku a vidět konkrétní kroky firem v této oblasti. Firma si navíc na platformě spravuje své CS data (data firemní udržitelnosti) na jednom místě, komunikuje své aktivity srozumitelným způsobem směrem k Stakeholder (zákazníci, zaměstnanci, byznys partneři, investoři), inspiruje se aktivitami, které může implementovat do své firmy a má možnost spojovat se s firemními partnery se stejnými hodnotami.

Uvědomují si svou zodpovědnost slovenské firmy? Jsou ochotné nechat si poradit a dělat změny?

Určitě ano. Na Slovensku se za poslední tři roky toto téma posunula velmi dopředu. Vidím to už jen v tom, že když jsem dělala mou výzkumnou práci, kde jsem porovnávala CS prostředí na Slovensku av Dánsku, na Slovensku bylo velmi obtížné najít ve firmách lidí, kteří by měli na starosti čistě toto téma, případně měli vytvořený tým, který se tomuto tématu aktivně věnuje. Dnes už to naštěstí není tak těžké :).

Před nedávnem se pod záštitou SmartHead uskutečnila první konference o udržitelnosti na Slovensku – Sustainability Summit. Proběhlo vše podle vašich představ? Jaká byla zpětná vazba?

Chtěli jsme náš první ročník založit na 3 základních pilířích: profesionalitě, praktičnosti a pozitivní atmosféře. Dali jsme si za cíl přivést do Bratislavy opravdu špičky v této oblasti, dát tomu celému dobrou a plnohodnotnou strukturu a vytvořit pozitivní atmosféru, kde se každý návštěvník bude cítit sám sebou. Až do dne konference jsme nevěděli, jestli se to tak podaří přetavit, ale díky zpětným vazbám na konferenci a po ní jsme si mohli s týmem podat ruce a říct si, že takto jsme si to přesně představovali :).

Dominika Osvladová a Robert Strand
115/5000 Na konferenci přijal pozvání i profesor na univerzitě v Berkeley, Robert Strand, který přednáší o udržitelnosti.

Na Slovensku recyklujeme málo a pokud i, tak mnohokrát nesprávné. Musí přijít změna od jednotlivců nebo jsou to firmy, které by měly mít odpovědný přístup jako první?

Já vždycky říkám, že i samotnou firmu tvoří jednotlivci. Takže bych řekla, že v první řadě musí změna přijít od jednotlivce. Ať už je to ředitel firmy, který následně svou firmu tímto směrem vede nebo jednotlivec, který převezme odpovědnost za své chování. Při firmách je však výhoda, že se změna může dít ve větším měřítku. Zaměstnavatel může své zaměstnance vzdělávat v této oblasti, ať už formou přednášky nebo jak jsem již zmiňovala, zavedením bezkošových kanceláři, tedy odstraněním malých popelnic zpod stolů zaměstnanců a ponechat jen na společné chodbě tříděné koše. Jde pouze o zvyk, který si musí jednotlivec vžil. Pokud přece děláte jistou činnost dennodenně, činnost se stává po čase zvykem.

Které světové zda domácí společnosti jsou podle vás vzorem v udržitelnosti?

Ze světových společností je to pro mě určitě americká společnost Patagonia a dánské společnosti Novo Nordisk, Lego a Ørsted. Inspirující jsou také Salesforce a Virgin. Z domácích společností bych vybrala firmu ESET a Pixel Federation. Velmi však oceňuji firmy, které se vydali na tuto cestu a velmi rychle se v této oblasti posouvají, a proto jsou i pro mě velkou inspirací slovenské firmy Accace či Exponet. Také bych vyzdvihla práci firem, jejichž samotný byznys pomáhá k pozitivní změně a to například bezobalové obchody Bezobalovo, Ekodoma nebo firma se second-hand oblečením nose.

Dominika v centrále firmy Novo Nordisk v Kodani
Firma Novo Nordisk patří mezi 100 nejudržitelnějších společností na světě a v roce 2012 získala první místo jako nejudržitelnější firma na světě.

Co považujete ve svém pracovním životě za největší úspěch?

Za největší úspěch v mém pracovním životě považuji tři věci. První je to, že dělám v oblasti udržitelnosti, pro kterou mám velkou vášeň, druhým je spoluzaložení SmartHead, firmy, která pomáhá akcelerovat toto téma, a třetím jsou drobné věci, kterými přes mou práci pomáhám zlepšovat okolí a životní prostředí. Například nedávno jsem měla jedno poradenství ve firmě a vzešlo z toho, že přítomen zaměstnanec, který v životě nerozlišoval odpad, si hned v ten den koupil domů koše na tříděný odpad :).

  • Komentáře

Leave a Reply

avatar
  Subscribe  
Upozornit na
  • Podobné články
0
Lifestyle Novinky Rady a tipy

Jak na čistou mysl a produktivitu podle autora Bullet Journalu

0
Novinky Rady a tipy

Je čas jít za svým snem

0
Novinky Trendy

Mileniáni versus centeniáni – co od nich můžete očekávat?

Navigácia

Magazíny