Napsat knihu je snem mnoha lidí. Je to dokonce jakýsi milník, který by chtěli dosáhnout ambiciózní a tvořiví lidé. Je jedno v jaké fázi života. Napsání knihy však není jen o tom, dát dohromady několik slov a dosáhnout minimální, či maximální počet stran. Důležité je znát potřeby lidí, odhadnout hodnotu svého jména a mít, nebo vůbec nemít peníze na rozjezd vydání a marketingu. Všechny z těchto bodů jsou mezi sebou v různém poměru a některé z nich lze vynechat. Jak to tedy je?
Není autor jako autor
Autor, který nikdy předtím nevydal knihu, musí sám vědět, zda dokáže prodat jeho jméno, jeho kvalita, nebo jeho peníze. Jméno prodává když knihu napíše významná osobnost. I kniha Petra Sagana by nebyla hitem, kdyby šlo o slabého průměrného sportovce. Kvalita zaboduje u mnoha autorů, pokud jsou neznámí a proslaví se svým debutem. Předtím, než veřejnost objeví jejich kvalitu ale potřebuje takový autor zabojovat o pozornost a přízeň vydavatelství. I to je však často mimořádný boj. Pak zbývá poslední možnost, získat si pozornost a slávu penězi. Nebylo by na tom nic zvláštního, vždyť tento případ je stále více ten nejdůležitější. Je případem pro ty, kteří nedokázali zaujmout vydavatelství a zaplatí si vydání sami nebo jsou to ti, kteří dokáží získat zájem vydavatelství právě penězi. Opět nejde o nic nečistého.
Stále to budou čtenáři, kteří rozhodnou o kvalitách knihy a dají o ní vědět dál. Nakonec snad ani netřeba zmiňovat, že právě síla jména a jeho prodejnost dále podmiňují zájem vydavatele vydávat všechno. Příklad? Staňte se novým Dominikem Dánem a nechť je každé nové dílo jakékoliv, je více než jisté, že si vás vydavatelství ponechá.
Například takový Jozef Karika, ačkoli jeho styl nemusí sedět každému, má mimořádný úspěch. Vydavatel mu vydá cokoliv, protože pokud se sám rozhodne odejít jinam, konkurence po něm sáhne všemi deseti. Ve světě knih panuje silný boj stejně jako ve světě hudby, galerií, filmu, divadla … vždyť knihy jsou odvětvím kulturním se vším, co kulturu definuje.
Jak začít s psaním knihy? výběrem témata
K tomu, aby mohla kniha zaujmout, potřebujete v roce 2020 zvolit správnou téma, aktuální k aktuálnímu dění a velkým tématům. Úspěšné budou knihy věnované moderním systémem a technologiím. Knihy věnované počítačovým hrám jsou za zenitem a poznamenané jsou nižším prodejem, protože prodej vyskočí jen na moment, kdy oslovuje úzkou cílovou skupinu. Úspěšné jsou knihy věnované zdravému stravování, ale třeba je, aby je psal sledovaný úspěšný odborník. Zvolte si téma historická romance pro ženy, nebo erotický román a o úspěch je postaráno.
Od dob Fifty Shades se mnoho žen navnadily na téma, která se nebála sáhnout i do zavřené ložnice … někdy zcela otevřené, ba někdy jí zcela chybí zdi a pomyslné hranice. Do určité míry byly úspěšná i série Alfa, Beta, Omega, zda Dívka z Kalendáře. Dobře na to šla Lucia Sasková, která se stala známá nejvýrazněji svou sérií Zlatokopka a knihou Prostitutka. Jozef Banáš si zvolil cestu humoru, ironie a reality s fikcí, jeho výřečnost a názory si dokázali získat lidi přes rozhovory v médiích, i přes sociální sítě. Ten však těžil z popularity svého jména už z dob politiky.
I zcela neznámý lidé dokáží zaujmout, řekněme právě historickou romancí, tak jak Katarína Brestenská a s jejím nedávným hitem Hrabat syn. Zatímco v Čechách je úspěšné sci-fi a fantasy více, na Slovensku méně a tak i autoři tohoto žánru musí bojovat o svého čtenáře s větší silou. V tomto žánru určitě dominuje Juraj Červenák a jen pár charakteristických vydavatelů. Úspěch Harryho Pottera se totiž nedaří zopakovat už ničemu podobnému, i když někteří jednotlivci se k tomu blíží.
Pokud máte pocit, že pustit se do krimi je troufalost, vůbec se toho nebojte. Základem je, abyste opravdu poznali policejní postupy, terminologii a aspoň trochu věděli zaujmout i nejnáročnějšího čtenáře. Psát krimi a nemít potřebné informace je jako stavět raketu do vesmíru ve vlastní stodole jen ze dřeva.
Jak vůbec psát?
Pokud se pouštíte do psaní, vězte, že to není na pár dní. Někteří autoři píší knihu celá léta, jiným stačí měsíce. Věnují její večery, volné dny, soboty, neděle. Píší je lidé na důchodu, mladí lidé s volným časem, ale také neobvykle, lidé během cestování.
Na Slovensku se tím proslavil Tomáš Najt, který napsal během cestování v MHD na obyčejném smartphonu celé dvě knihy a část třetí. Scifi příběh Zastavený čas, jako jeho prvotina se pro tento fakt objevil v několika médiích. Horor o fiktivní vesničce hrůzy Budinka, který vyšel později, dokonce psal na stejném mobile v určitém období současně se zastavením časem. Zajímavé na tom je, že šlo o čas, který by jinak zůstal nezhodnotený. Jde o náročné psaní, ale pokud za celý den jinak nebyl čas, pak kdy jindy?
Příležitost zhodnocovat čas, který by jinak nepřinesl žádné plody, také tvoří způsob života a náročnost práce, či denního programu doma. Otec nebo matka dětí bude mít méně času a také osobní tvorba bude nepochybně trvat déle. V závislosti na náročnosti dětí samotných. Psát však určitě každý jeden vydavatel doporučuje na počítači. Dnes už žádné vydavatelství nepřijme těžký balík listů papíru. Jedinou výjimkou by byl nález zápisků na půdě Alexandra Dubčeka, Marie Terezie, zda řekněme Jozefa Kronera. Psaní na papíře je dnes nemyslitelné a konečný rukopis vyžaduje ještě mnoho úprav před případným vydáním.
Rukopis, ambiciózní text budoucí knihy
Rukopisem se nazývá text, který plánujete považovat za předchůdce vlastní knihy. Na to, aby se z rukopisu stala kniha, vyžaduje zásah redaktora, jazykovou a stylistickou korekturu a také mnoho zkracování, či rozšiřování děje. Většina rukopisů syrových, které do vydavatelství chodí, jsou děravé. Mají chyby v ději, které autor nevidí. Proto je ještě dlouhá cesta před vydáním.
Rukopisy, které posíláte do vydavatelství, jsou posuzovány někdy i několik měsíců. Je proto nezbytné počítat s komplikovaným posuzováním a termíny. Do těch největších vydavatelství přece chodí několik rukopisů denně a na to neexistují lidé, kteří by dokázali číst opravdu všechno. I proto by měl rukopis a email obsahovat jasnou a stručnou informaci o tom, pro koho je určen a o jaký žánr jde. Urychlí to přiřazení správného člověka na posouzení.
Pokud máte to štěstí a rukopis je vydavatelstvím přijat, čeká vás ještě několik měsíců úprav, podpis smlouvy a zařazení do edičního plánu. Znamenat to může, že kniha, kterou napíšete v lednu, vyjde klidně opět v lednu, o rok. Pokud jste významným jménem, kteří by mohl knihu prodat už jen tím že je podepsána takovým jménem, cokoliv spojené s vydáním je rychlejší. Netřeba však vydavatele považovat za spekulanty.
Při strategii, která vydavatelství drží při životě – prodej knih, je nezbytné vydávat a podnikat tak, aby vydávání tvořilo zisk. Je totiž těžko představitelné, kolikrát během roku vydavatelství ztrácejí. Je množství knih, kterým věří, ale čtenáři jejich neobjeví. Zisk tak není podle plánů a tak vydavatelství potřebují i koně, které ztráty u neznámých autorů pokryty úspěšnými knihami. I proto dokáží najít uplatnění neznámí autoři. U mnoha z nich totiž vzniká úspěšný autor. Vždyť i Dominik Dán mohl být při první knize pro vydavatele rizikem, ale lidé objevili jeho kvality.
Neschválený rukopis je příležitostí vyzkoušet jiného vydavatele. Jako poslední je možnost vlastního vydání. Je však třeba mít pár tisíc eur na tisk nákladu 1000 výtisků a také určitý marketing. Vydávat knihu však nikdo nedoporučuje kdekoliv. Dobře sledujte tiskárny a těch, co vydávání nabízejí. Viz i jiné knihy a v nich uvedené tiskárny. Informujte se na cenu konkrétní knihy a její tisku, pokud již nějakou tištěnou máte v rukách.
Tiskárna má informace o konkrétních knihách, které tlačily, jaké vlastnosti obálek, tisku, šití a zdobení byly použity. Po tisku však potřebujete i knižní distribuci, která se postará o zásobování knihkupectví vaší knihou. Toto všechno, mínus marketing je koneckonců důvodem, pro který při schválené knize autor dostává jen určité procento. Všechno ostatní se vkládá do rozsáhlého procesu distribuce, převozu, propagace, uvádění knihy. Podívejte na nabídku, kolik Češi a Slováci píší a kolik knih zvládneme přečíst za rok. Je jasné, že počty nesedí a ani za celý život nepřečteme vše, co vyjde během pár let jen u nás.
Výdělek není královský
Jak již bylo nejednou na různých místech zmiňované, na Slovensku a v Česku není situace jako v zahraničí. Naši spisovatelé si většinou nepíší jako zaměstnání svou spisovatelskou vášeň. Prodej není tak výrazný, aby umožnil lidem žít jen z psaní. Měsíční tantiémy z prodeje mohou být na začátku trojmístné, ale velmi rychle se sníží. Jelikož vznikne daňová povinnost z vyplacených honorářů, vzniká i několik dalších komplikací, které celkový zisk snižují. Očekávat proto, že opustíte práci v továrně a budete psát, nebude ideální představa. Na Slovensku existuje jen pár spisovatelů, kteří nemají žádné jiné reálné zaměstnání. Všichni z nich jsou v důchodu.
